Ústředním tématem Smolinovy knihy je názor, z jistého úhlu pohledu revoluční, že čas je skutečný – revoluční ve srovnání s tradičním vědeckým postojem, že čas je, řečeno s Einsteinem, jen „tvrdohlavě přetrvávající iluze“. Smolin tvrdí, že fyzikové mylně zavrhli skutečnost času, protože zaměňují své matematické modely – které času nepodléhají, protože se týkají se neexistujících abstrakcí – se skutečností. Smolin naproti tomu rozvíjí hypotézu, že fyzikální zákony nejsou pevně dané a neměnné, ale že se vyvíjejí v čase. Zkoumá i důsledky, jaké by to mělo pro fyziku i vědu obecně i pro každodenní lidský život.