„V tomhle světě neexistují výjimky. Slepci, mrzáci, kněží, štětky, teplouši, copak o nějakých víš? Už jsi snad slyšel o tom, že by v naší krásné vlasti někdo neměl nohy, neviděl, věřil v boha nebo jsi snad někdy viděl vdovu, sirotka, buzeranta?“ Intimní příběh ovdovělé matky a syna se odehrává v Československu 80. let minulého století. V době, kterou už necharakterizují velké soudní procesy, ale všeobecná šeď, prorůstající do mezilidských vztahů. Skrz vyprávění o životě malého okruhu vzájemně propojených lidí, může čtenář nahlédnout do atmosféry jiných osmdesátek než do té, kterou mu nabízí populární dobové filmy a sentimentální vzpomínky pamětníků.