Když po dvou nepříliš vydařených olympijských hrách v Paříži (1900) a St. Louis (1904) odřekli Italové kvůli zemětřesení v Neapoli roku 1906 pořadatelství Her IV. olympiády, ocitlo se olympijské hnutí na osudové křižovatce. Před katastrofou a možným zánikem jej nakonec zachránili Angličané. Londýn roku 1908 stihl uspořádat skvělou „olympiádu“, jež byla velkou inspirací pro hry budoucí. Česká výprava nastoupila pod svojí vlajkou a nezávisle na Rakousku a šermíři v čele s Vilémem Goppoldem z Lobsdorfu si získali obdiv a uznání londýnského obecenstva.