Po Aeskulapově první kapse, která obsahovala humorné historky z oborů chirurgických, a Druhé kapse, kde dominovaly historky z interny, přicházejí v Aeskulapově třetí kapse na řadu příběhy převážně z prostředí, kde se »dělá« skutečná věda. Většinou se vzdálíme od ordinací a přesuneme se na pracoviště laboratorní a do výzkumných ústavů, kde by leckdo očekával jen »vážné tváře«. I tyto napohled teoretické obory však skýtají mnoho rozverností. Zde většinou studenti poprvé narážejí na to, jaká ta medicína vlastně je. Teprve po zdolání teoretických oborů se totiž mohou dostat dál na své klopotné pouti. A tak i tady není nouze o anekdotické situace, v nichž se studenti snaží vést nerovný boj se svými profesory, a ti se zase zuby nehty snaží udržet svou pověst přísných a obávaných examinátorů. Setkáme se zde s řadou významných osobností medicínských vědních oborů - anatomů, biologů, fyziologů, bakteriologů a dalších odborníků - jejichž osobitý humor a lidský rozměr nám ve své sbírce přibližuje autor Svatopluk Káš.