Damiena jsem neopustila, protože bych ho nemilovala – milovala jsem ho naopak až příliš a v jeho přítomnosti jsem nedokázala sama existovat. Dva roky jsem pracovala na vybudování života bez jeho neodolatelné přitažlivosti Dařilo se mi to, až jsem se jednoho osudového odpoledne ocitla na dlouhém letu po jeho boku. Jeho hříšně okouzlující úsměv, charisma a ďábelský úšklebek mi připomněly vše, co jsme spolu sdíleli. Zapomenout na něj bylo utrpení. Přežiju vzpomínání?