Bichetta si vysloužila přezdívku Tygřice pro svou dravou ženskost a notnou dávku cynismu. V Paříži ji zná každý, zejména muži, ale nikomu se ji zatím nepodařilo „chytit“ a spoutat. Dokud se na scéně neobjeví záhadný Fec, pobuda, který jako by se na Tygřici díval znuděnýma očima. Z tohoto setkání vyplyne zběsilé a surrealistické dobrodružství, které odkrývá „fetiš“ lásky. Dandy a alternativní intelektuál Walter Serner vypráví o Paříži dvacátých let a „fotografuje“ její špinavé i podivuhodné scény jazykem, který je někdy tak mnohomluvný, až se stává čistou fantazií. Román Tygřice, vydaný v roce 1925 a v roce 1935 nacisty zařazený na seznam zakázaných knih, zůstává jedním z nejsilnějších textů dadaistické a avantgardní literatury 20. století. Tygřice a jiné gaunerské povídky se celkem bez výjimky odehrávají v prostředí kriminálních živlů, oscilují mezi erotickou prózou, gangsterskou kriminálkou, bláznivým románem dvacátých let a nespoutanou jazykovou hrou kovaného dadaisty.