Budu vám vyprávět příběh, ze kterého vás zastudí na prstech u nohou a taky u srdce. Aby ne, zavede vás totiž do krajiny sněhu a mrazu, která je krásná i nebezpečná zároveň. Jmenuju se Stela, je mi deset a můj táta je mašér. Že jste takové slovo nikdy neslyšeli? Určitě už jste ale slyšeli o závodech psích spřežení. No, a každé psí spřežení má člověka, který psům pomáhá, povzbuzuje je a udržuje v tempu. Taky je to jejich nejlepší kamarád, který se o ně stará, jak nejlíp dovede. A to přesně je i můj táta - táta mašér. Povím vám, jak můj táta závodil se psím spřežením až daleko na Aljašce! A jak jsme ho s dědou Baltazarem povzbuzovali. Ale taky vám povím, jak se k nám vlastně celá ta naše povedená smečka huskyů dostala a co všechno jsme s nimi zažili. Budete koukat!