Slovácký venkov, dusno normalizace a kluk, co hledá radostnější tvář světa skrze nezávislou kulturu a své malé „on the road“. První lásky jsou věčně neohrabané, dny se míhají jako obrazy z kolotoče: tvrdý otec, učňák, továrna, řeka a velká štěrkovna s průzračnou vodou. A především vytoužené úniky na oficiální i tajné koncerty, kde ke štěstí stačí kelímek piva, otřískaná kytara a spacák — dokud do hry nevstoupí obušky příslušníků Veřejné bezpečnosti.

Větříškovo vyprávění má znaky dobrého dokumentu. Je to „pravdivý příběh“ generace, pro kterou byla hudba mámením svobody, odvahou i nadějí. Zároveň je to syrová i dojemná kniha o dozrávání, něze a těžkostech mládí — a hlavně o tom, jak žít na plný plyn i v nevábných časech.