Více než dvě stovky samostatných pěchotních srubů, které se do září 1938 podařilo na československých hranicích vybudovat, sice představovaly jen zlomek ze zamýšleného počtu, i tak se ale dodnes jedná o obdivuhodné dílo. Mohutné „římany“ i menší „araby“ vytvořily na nejzranitelnějších úsecích severního pomezí s Německem relativně souvislou linii, která měla koncentrovanou palbou zastavit nepřátelských útok. Krycí jména, jako „V aleji“, „U cihelny“ či „Březinka“, dnes zná i široká veřejnost. Názvy většiny ostatních pěchotních srubů jsou už ale téměř zapomenuty a přežívají jen v archivních dokumentech a v rozhovorech nadšenců, kteří prvorepublikové opevnění ve volném čase navštěvují, nebo mu dokonce věnují svou péči. Každý z těchto objektů je však stejně hodnotným svědkem obrovského odhodlání našich předků bránit svou vlast před agresorem, a proto společně nahlédneme do historie srubů opečovávaných i těch zarostlých a poničených.