Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia etnologie od 19. století. Za lidové umění byly považovány předměty mající z dobového pohledu estetickou hodnotu, bez ohledu na jejich původní funkci ve venkovském prostředí, na materiál a způsob zhotovení. Tyto hmotné doklady se jako první stávaly součástí muzejních sbírek a byly vnímány jako příklady národního umění.

Až do druhé poloviny 20. století nebyl pojem lidové umění nijak definován a jeho obsah se proměňoval spíše intuitivně. Do této doby se odborný zájem téměř výhradně obracel k minulosti. V 70. letech se však etnologie ocitla na rozcestí a kladla si otázku, co má být nadále předmětem studia v současnosti? Bylo nutno obrátit pozornost k projevům masové kultury a výtvarného folklorismu. S tím souviselo i přehodnocení terminologie a přijetí širšího pojmu lidová výtvarná kultura, který nenese explicitně podmínku estetické hodnoty.