Nekropole je jedna z nepřekládanějších knih slovinského prozaika a esejisty Borise Pahora. Podává v úplnosti obraz života (neživota, smrti) v lágru. Součástí knihy je také úvod ke knize esejisty a spisovatele Claudia Magrise, v níž autor píše: „Mocný lidský dech provází jasná, strohá preciznost v dokonalé vyprávěcí struktuře, v níž se protíná líčení minulosti – věznění znovu prožívané s nepomíjejícím pocitem hrůzy – a zpráva o dnešku, o návštěvě po mnoha letech onoho asanovaného pekla, z něhož se stalo muzeum a memento sebe sama... Nekropole je mistrovským dílem (pokud lze užívat estetických měřítek u svědectví o absolutním zlu) také onou průzračně čistou strukturální osvíceností, oním prolínáním časů – verbálních i existenciálních –, z nichž se spřádá vyprávění... Čtete knihu o historické hanebnosti, z níž se stala všeobecná bezútěšnost, absolutní prázdno.“