Hospodský vypravěč, pábitel, zapisovatel hovorů a kronikář nejrůznějších profesí. Tak bývá Bohumil Hrabal nejčastěji označován — nejsou to však jen publicistická klišé? Monografie Jakuba Češky na základě detailního rozboru některých Hrabalových klíčových literárních děl (Obsluhoval jsem anglického krále, Hlučná samota, novela „Jarmilka“) dokazuje, že Hrabal není ani v nejmenším autentický zapisovatel života, nýbrž vášnivý spisovatel, který se v obtížných podmínkách dozorované literární produkce snaží uhájit právo na svobodu tvorby. O tom, nakolik svébytným, literárně rafinovaným a autonomním spisovatelem Bohumil Hrabal byl, svědčí také analýza lektorských posudků jeho děl z časů normalizace. Z ní je totiž patrné, jak krátkozraké by bylo přehlížet Hrabalovu tvorbu z této doby. Nejenže ji napsal ve svém vrcholném tvůrčím období, navíc se teprve tehdy stává autentickým spisovatelem.