Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie, válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním. Na červenou nit historie „učení se ruštině“ jsou navázány dějinné události a lidské příběhy, které vyvolaly potřebu učit se tento jazyk a čerpat z něj. Od byzantských učenců, prvních Přemyslovců, českých stop v ruském písemnictví a ruských v tom našem, přes první arménské, francouzské či anglické slovníky a gramatiky ruštiny, od českého obrození hojně čerpajícího z ruštiny, přes legionářskou anabázi a socialistickou výstavbu až po současnou rusistiku, v níž do nedávna ta česká patřila ke špičce. Od milénia k miléniu probíhalo učení se ruštině v sinusovkách – od nadšeného přijímání po ignoraci a zatracování. Jak a proč tomu bylo, napoví tato kniha.