Nová kompilace, jedinečná zpěvačka, mimořádný repertoár. Hana Zagorová je obdivována pro mnohobarevnou kvalitu písňového odkazu – a její šansony jsou v tom seznamu opravdu vysoko. Od konce šedesátých let zaujala zprvu beatovým provedením balad s výbornými texty pro dramatickým talentem obdařenou zpěvačku a herečku. Této nejednoduché kategorii populární hudby zůstala věrná po celých více než pět tvůrčích dekád. Melodie K. Svobody, J. Wykrenta či J. Zmožka, ale také O. Brzobohatého nebo Radůzy byly posíleny vlastními verši či pečlivým výběrem těch od Z. Rytíře, P. Žáka, P. Vrby nebo M. Horáčka. Potřebně procítěně i důvěryhodně civilně oslovovala věrné publikum, prožívající s ní skladby o láskách, radostech, starostech, střetnutích, rozchodech či vzpomínkách. Z ostravského rozhlasového debutu se po dlouhé pražské spolupráci s K. Vágnerem přesunula do studia Vyžlovka D. Hádla, kde vznikaly její nejnovější písně. Hana Zagorová nevládla temným altem frankofonního šansonového typu, ale dokázala – bez vyumělkovanosti či přehnané exprese – předávat silné pocity a pro ni typickou laskavost. Celkem 32 skladeb, vybraných Lubošem Křížem na tuto kompilaci, je toho dokonalým důkazem.