„Kdyby náhodou přepadl Jirka přes palubu, žádná škoda,“ prohlašuje Jirkův bratr Robert. Ani sestra Ethel nezůstává pozadu: „Dovedete si představit, že někdo chce vidět Jirku? A ke všemu v poslední hodince! Vždycky jsem si myslela, že lidi chtějí odejít v klidu a pokoji.“ – Jenže komu jinému se podaří narušit atmosféru smuteční sklíčenosti při očekávání skonu pratetičky než Jirkovi, který tetu svými kousky neočekávaně uzdraví. Jindy dělá Jirkovo přesné střílení lukem a šípem vrásky tatínkovi: „Tři okna a kočka paní Clivové za jedno dopoledne – to by snad stačilo.“ A strýček William? Jeho ideálem je mírný chlapec vybraného chování s intelektuálními zájmy. Těžce nese, že ho osud obdařil kmotřencem, jakým je Jirka, který není ani tichý, ani mírný, ani dvorný, ani intelektuálně zaměřený. Zato je bezprostředně člověčí a má radost ze života. Tak nakažlivou, že se jeho milým lumpárnám smějí už celé generace čtenářů.