Každý prosinec přicházela dětem J. R. R. Tolkiena obálka se známkou ze Severního pólu. Uvnitř byl dopis napsaný podivným pavoučím písmem a krásná barevná kresba nebo nějaké náčrtky. Dopisy byly od Otce Vánoc. Vyprávěly se v nich podivuhodné a úžasné příběhy ze života na Severním pólu: jak se všichni sobi utrhli a rozházeli dárky všude kolem; jak Lední medvěd náchylný k nehodám vylezl na Severní pól a propadl střechou domu Otce Vánoc a mnoho dalších. Někdy Lední medvěd načmáral nějakou poznámku a někdy malý elf Ilbereth psal svým elegantním písmem a dodával příběhům ještě více života a humoru. Žádný čtenář, ať už malý nebo velký, nemůže nebýt okouzlen vynalézavostí a "autentičností" Tolkienových Dopisů od Otce Vánoc, které psal autor svým dětem od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let.