Vyprávění, kterému nechybí atmosféra, švih a nápad. Robert Singleton se nikdy nedozvěděl, kdo byli jeho rodiče, protože byl jako dvouletý chlapec unesen a pak prodáván z ruky do ruky. Sám to líčí s půvabným nadhledem: „Mou hodnou cikánskou matku později pověsili, zřejmě pro nějaké lotroviny… Myslím, že jsem byl často předáván z obce do obce, snad proto, že se jednotlivé farnosti přely o pozůstalost mé údajné matky. Nevím, zda mě posílali postrkem či jinak, ale město, kde jsem dlel naposledy, muselo být blízko pobřeží.“ To se stalo pro život Singletona osudným. Se svým novým pěstounem se plavil po moři, po ztroskotání prošel africkou divočinou – kterou Defoe popsal dokonale, aniž by tam kdy byl –, znovu se dostal na moře a stal se z něj postrach lodí, které na své plavbě potkával. A pirátský život byl tak výnosný, že na sklonku života bylo Singletonovi dopřáno v klidu si užívat „našetřené“ renty doma v Anglii.