Žena našívající záplaty je první český překlad díla významné slovenské autorky, která byla za tuto knihu oceněna prémií slovenského Literárního fondu. V krátkých povídkách odráží realitu přes filtr vlastního světa, do kterého se ponořuje při denním hledání jistot. Autorka zaměřuje svou pozornost na „malé“, „obyčejné“ lidi, přes jejich příběhy odhaluje cosi univerzálního, přítomného v každém lidském životě, a tím naznačuje i jistou souvislost a blízkost zdánlivě odlišných osudů, a také zpochybňuje pevné hranice mezi „velkými“ a „malými“, dokonce až banálními okamžiky či situacemi v našem životě.