Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.