Kdybychom si představili práci tajných agentů jako metaforu lásky, byly by Styky s Jorikou špionážní román. Nejsou jím. Přesto se jedná o nutkavé sledování dvou milenců. A tam, kde kdysi Bohumil Hrabal „obsluhoval anglického krále“, nechá se Fenclův hrdina Lorenc obsluhovat jen studentkou hotelové školy plus jejím přítelem Jakubem. A je otázka, kde vlastně končí jeho pábení a snění a kterou roli tu hraje Hapkova, Rytířova a Neckářova Píseň pro Joriku. První část textu vyhrála Literární Varnsdorf, knihu uzavírá doslov Martina Petišky a původce Milenců a vrahů o ní autorovi napsal: „Ovšemže je to dobré a vy to víte. S respektem a špetkou závisti Vladimír Páral.“