Román Poslední láska císaře Karla pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV. Český král a římský císař se s Guillaumovou matkou seznámil patrně v roce 1365 při jedné ze svých cest do Avignonu, kam ho opakovaně zavedla snaha zasadit se o navrácení papežského stolce zpět do Říma. V nedalekém Arles zase pobýval během své korunovace arelátským králem. Karel IV. tehdy stál na vrcholu moci a dosáhl jako panovník mnohého, ne-li všeho – přednedávnem totiž uzavřel výhodný politický sňatek s Alžbětou Pomořanskou a tímto diplomatickým tahem úspěšně potlačil vzrůstající mocenskou opozici. A přesto si nyní, téměř v padesáti letech, uvědomil, že mu v životě chybí hluboký citový vztah. Ve chvíli, kdy se snu o osobním štěstí už téměř vzdal, potkal půvabnou a urozenou Margaretu z Arles. Prožil s ní idylické dny v Arles a v Avignonu a po návratu do Prahy se dozvěděl, že mu Margareta porodila syna Guillauma.